Lidé se odstěhovali… Pes zůstal. 💔
Modrý bull zůstal v bytě, který byl do té chvíle jeho domovem. Jenže domov pro psa tvoří hlavně lidé. Jejich známé hlasy, kroky za dveřmi, společné večery. Jistota, že má ke komu přijít a vedle koho usnout. Ti jeho odešli bez něj. Zůstaly po nich místnosti a v nich pes, se kterým už nikdo nepočítal. 🐾😔
Do řešení jeho situace se zapojilo několik lidí. 🙏 Hledala se pomoc, obvolávaly se instituce i útulky. Podle informací, které jsme dostali, na policii odmítli udělat zápis i se psem jakkoli pomoci… 🙄 Majitel nemovitosti ho totiž krmil, a proto ho měli považovat za jeho majitele.
Jenže zatímco se řešilo, kdo za něj nese odpovědnost, on pořád potřeboval někde spát, být v teple a mít zajištěnou péči. Každý další den nejistoty byl jedním dnem jeho života. 🥺
Pak se situace vyhrotila. Dostala se k nám zpráva, že hrozí, že skončí pod mostem. Venku, v zimě. V tu chvíli jsme věděli, že potřebuje bezpečí. ❄️💔
Naše možnosti nejsou bezedné. Přijmout dalšího psa znamená najít místo, čas i síly na každodenní péči. Přesto jsme se rozhodli ho přijmout. 🙏
Říkáme mu Dorian. 💙 Jsou mu asi 3 roky a podle prvních zkušeností je to hodný kluk. 🐶 Teď má u nás kde složit hlavu a pravidelně dostává najíst. V dalších dnech mu dáme čas zvyknout si na nové prostředí i na nás. Při procházkách a každodenní péči budeme zjišťovat, co ho těší, čeho se obává a co potřebuje, aby se cítil bezpečně. 🐾
S jeho příchodem cítíme úlevu i smutek zároveň. Úlevu, že už je v bezpečí. A smutek z toho, kolik telefonátů, nejistoty a obav předcházelo něčemu tak základnímu, jako je teplé místo pro psa, kterého jeho lidé nechali za sebou. 😔
Vítej u nás, Doriane. Teď už na to máš nás. 🐶
