Loky, Klášterec

LOKY JE PAN PES, SE KTERÝM JE POTŘEBA UMĚT ZACHÁZET. JSOU MU TŘI ROKY, VÁŽÍ CCA 38 KILO A JE KASTROVANÝ. JEHO PŘÍBĚH ZDE: Jednoho listopadového dne mi volal pán, jestli může dát do útulku psa. Odvětila jsem, že máme plno a psy od majitelů nebereme. Zvědavost mi však nedala a zeptala jsem se, co je to za psa. Prý německý ovčák. Papírový. No, na toho místo opravdu nemáme… „Víte, já jsem vám v květnu volal, jestli byste mi nepůjčila košík na německého ovčáka.“ Vzpomínám si. A co se od května událo? Prý je od té doby zavřený v „kotci“ – čímž pán myslel zabarikádovaný prostor metr a půl na metr a půl. Ptala jsem se, zda ho za celou tu dobu vyvedl ven. Prý ne. Prý se ho bojí a hází mu jídlo přes pletivo. Začíná být zima a z té chatky v zahrádkářské kolonii, kde bydlí, musí pryč. A jsou prý jen dvě varianty – buď tam psa nechat, nebo ho utratit. Vysvětlila jsem pánovi, že je za psa odpovědný, dodala několik naštvaných slov a telefon položila. V hlavě se mi honilo to, co asi každému, kdo se stará o opuštěné a týrané psy a takových zkažených psích životů zažil mnoho. „Neber si psa, když na něj nestačíš! Pak mají starosti všichni okolo a ty sám nic nezmůžeš. Psovi zkazíš život! Poznamenáš ho a už nikdy nemusí být normální!“ A co bylo dál? Hodinu jsem chodila po chodbě útulku, myslela na psa a nakonec zavolala kamarádovi, říkejme mu třeba Fanda, a říkám mu: „Fando, myslíš, že bys mohl dojet tam a tam a na psa kouknout? Můžeš posoudit jak velký magor to je?“ A Fanda šel. Později volá: „Je to magor.“ Prima. Co teď. Začali jsme probírat, co budeme dělat. Prostředí katastrofa, tam ho nemůžeme nechat. Jenže. Když si vezmeš takového psa do útulku, vždycky je problém, že na něj potřebuješ čas a klid, což vzhledem k péči v útulku, prostorovým dispozicím a ostatním psům zkrátka nejde. Musíme vymyslet jiné řešení. „Fando, musíš si ho vzít k sobě, jinak to nejde.“ Fanda skrýval nadšení, ale pomoci chtěl. Neměl však kotec. Volám Petrovi: „Máš kotec?“ – „Jasně, ale musím pro něj dojet k Plzni. Přivezu.“ Kotec máme. Kluci ho trochu doladili, natřeli, zprovoznili, teď do něj dostat toho psa. Akce „Dostat Lokyho ze zahrádky“ začíná. Mimochodem – volala jsem i do chovné stanice, , žádný zájem. Musíme si poradit sami. Ve chvíli, kdy nám ho veterinář přispal kvůli přemístění, jsme ho rovnou vykastrovali, abychom ho nemuseli uspávat vícekrát. Udělali jsme mu kompletní vyšetření, potvrdila se dysplazie lokte 3. stupně. Pokud bude schopný normálně fungovat, bude časem nutná operace. Při nedávné kontrole Rézinky u specialisty MVDr. Radka Musila z veterinární kliniky Monáda v Českém Brodě nám to potvrdil. Fanda s Lokym od začátku prosince pracuje. Lokyho cesta vypadá nadějně, bohužel to není pravidlem. A z toho plyne a opakuji: „Neber si psa, když na něj nestačíš!“ Časem budeme Lokymu hledat vhodný domov, i tam bude potřeba s ním pracovat a věnovat mu dostatek času. V současné době je Loky téměř rok po operaci a vše je v pořádku. INFORMACE POUZE NA TELEFONU 602952692